|
|
Pastva koní jako zásadní nástroj v ochraně biodiverzity
Dudková, Andrea ; Malíček, Jiří (vedoucí práce) ; Sedláček, Ondřej (oponent)
V posledních dekádách v ochraně přírody jednoznačně dominuje přístup aktivního obhospodařování, zabraňující zarůstání a zjednodušování druhové skladby nelesních biotopů. Porosty dominantních rostlin, potlačujících konkurenčně slabší druhy, jsou proto redukovány mimo jiné pomocí pastvy velkých herbivorů. Ukazuje se, že značný potenciál pro podporu biodiverzity má pastva koní. Cílem této bakalářské práce bylo na základě literární rešerše shrnout hlavní aspekty pastvy koní a dospět k predikci jejího budoucího využití v ochraně přírody. Ze studií zaměřených na využití pastvy koní v ochraně biodiverzity vyplývá, že dobře funguje k potlačování konkurenčně silných trav a podporuje zastoupení kvetoucích dvouděložných bylin a na ně vázaného hmyzu. Nevýhodou pastvy koní je, že nekonzumují dřeviny, a nedokáží tak potlačovat rozrůstání keřů. Na větších plochách (>20 ha) je využívána celoroční pastva divokých koní, zatímco domácí koně jsou vhodní pro sezónní pastvu na menších lokalitách. Vzhledem k pozitivním výsledkům pastvy koní v podpoře biodiverzity, úspěšnějšímu potlačování konkurenčně silných trav ve srovnání s ostatními býložravci a s nižší mírou lidského úsilí oproti sečení, lze očekávat že případy využití pastvy koní v ochraně přírody budou přibývat. Pokud je cílem i redukce dřevin, musí však být v...
|
|
|
Hodnocení vlivů na životní prostředí {--} případová studie. Sukcese vybraných druhů organismů (rostlin a živočichů) na náspech železničního koridoru v lokalitě Vomáčka.
MÜLLEROVÁ, Tereza
Dnešní krajina je značně ovlivněna dopravou, a to jak z hlediska fragmentace krajiny, tak díky jejím negativním vlivům na rostlinná a živočišná společenstva. Nemalý dopad má i na vznik nových společenstev a jejich následnou sukcesi. Těmito vlivy antropogenní činnosti v krajině dochází k ničení a ztrátě cenných biotopů, které jsou útočištěm mnoha druhů organismů, dochází k izolaci jednotlivých populací, mnohdy končící jejich značnou redukcí. K posuzování kvality prostředí a antropogenních vlivů na něj se využívají rostlinná společenstva a společenstva bezobratlých. Bezobratlí jsou pro tento účel velmi vhodní, tvoří totiž ve všech typech ekosystémů většinovou složku zoomasy. Totéž platí o rostlinných společenstvech. Zkoumané území je železniční násep na železniční trati č. 190, ze Zlivi do Zbudova na trase České Budějovice {--} Plzeň , a to v lokalitě Vomáčka, kde blízce sousedí s mokřady nalézajícími se v PR Mokřiny u Vomáčků. Na tomto úseku bylo vybráno pět lokalit, které byly vzájemně odlišné, ale zároveň se na daném úseku opakovaly. Práce se zaměřuje na rostlinné druhy a druhy brouků, které se na daných lokalitách vyskytovaly, tzn. na biodiverzitu území.
|
|
| |
|
|
Enzyme-catalysed processes in the spoil heaps after brown coal mining: effects of site age, vegetation and seasonality
Baldrian, Petr ; Šnajdr, Jaroslav ; Valášková, Vendula ; Urbanová, Michaela ; Voříšková, Jana ; Popelářová, Petra ; Herinková, Jana ; Cajthaml, Tomáš ; Frouz, Jan
Enzyme-catalysed processes in the spoil heaps after brown coal mining are affected by site age, vegetation composition and seasonality
|
|
| |
|
|
Biogeografický výzkum následků antropogenních a přírodních disturbancí
Lacina, Jan
Biogeografický výzkum v ÚGN AV ČR je v současnosti zaměřen především na důsledky katastrofických přírodních činitelů (povodně, sesuvy) a antropogenní disturbance hornickými aktivitami ve vegetaci. Změny biotopů jsou zkoumány v povodňovém korytě řeky Bečvy, na sesuvech v Západních Karpatech a v hornickou činností změněných krajinách Ostravska a Českomoravské vrchoviny.
|
|
| |
host ::
RSS.